Rozplynutí
Ve slunečním tunelu jsi se rozpustila
Tělo své odhodila
Teď se jen vznášíš
Užij si stavu beztíže
Na zemi zanechej své potíže
Počkají na tebe
Až se znovu narodíš…
|
|
Velká neznámá
Tryská to zevnitř
jak horký pramen vášně
vůbec to nechápeš
a cítíš se zvláštně…
Kde verše se rodí?
Kam múza tvá chodí?
To místo je tajné,
tak trochu bájné
Jsem ráda, ze JE.
|
|
Šetři svá slova
Šetři svá slova
zkus mluvit tiše
ať můžeš prozkoumat
koutky mé duše
Ta-jemná zákoutí
hluk vážně tísní
zkoumej je pohledem,
dotekem, písní…
Hlubinami napříč pluj
křížem i krážem
též výšky zdolávej
však nespadni na zem
Co říci závěrem?
Do čerta s poměrem
|
|
Očistná
Tvá ústa byla žíznivá
já jim jen napít dal
ničeho nelituj, má rozmilá
třeba jsem ledy rozhýbal
Neboj se žádné pohromy
vláha je zdravá, léčí
i růže si jí užívá
a lidem taky svědčí
Pusť všechny chmury z hlavy ven
dej jim volnost, ať si letí…
očistný potom přijde sen
v němž vysypeš to smetí
Nový den přichází
je slunný
den bez sazí
|
|
|
|
